Bezpečný dětský pokoj: skrytá nebezpečí u oken
Zařídit dětský pokoj tak, aby byl bezpečný, znamená projít ho doslova centimetr po centimetru. Rodiče obvykle řeší hrany nábytku, krytky na zásuvkách nebo zajištění dveří, ale okna zůstávají stranou pozornosti. Přitom právě k oknu míří dětská zvědavost nejčastěji. Stačí chvilka nepozornosti a dítě se vyšplhá na parapet, opře se o síťku proti hmyzu nebo zatáhne za volně visící šňůru. Síťka v okně není zábrana, vydrží jen tlak několika kilogramů a vypadne i s dítětem. Statistiky úrazů z oken nejsou v Česku nijak okrajové, většina případů se odehraje doma, v běžném panelákovém nebo rodinném bytě.
Volně visící šňůry od žaluzií a závěsů představují riziko, které na první pohled nevypadá nebezpečně. Dítě si je omotá kolem krku při hře, při usínání nebo když se snaží dostat na parapet. Uzavírací smyčka se stáhne rychle a tiše. Řešení je přitom jednoduché a zvládne ho každý během jednoho odpoledne. Pokud hledáte návod, jak na to, využijte osvědčený postup pro zkrácení a ukrytí šňůr od žaluzií, který spočívá v připevnění šňůr ke zdi nebo k rámu okna ve výšce, na kterou dítě nedosáhne. Stačí jednoduchá napínací spona nebo držák, žádné složité nářadí.
Okenní křídlo samotné by mělo mít zajištěnou polohu. Ventilačka otevřená dokořán je pro malé dítě otevřená cesta ven, proto se vyplatí investovat do okenní zarážky nebo bezpečnostní klíčky. Zámek na klice zabrání tomu, aby dítě okno otevřelo samo, a zároveň umožní dospělému rychlé vyvětrání. U starších oken bez aretace je vhodné doplnit i zábranu proti vypadnutí, tedy pevnou mřížku nebo síť s nosností odpovídající váze dítěte. Běžná síťka proti hmyzu tuto funkci nikdy nesplní, i když vypadá bytelně.
Nezapomínejte ani na nábytek pod oknem. Postel, komoda nebo židle poslouží jako schůdek a dítě se dostane výš, než rodič předpokládá. Přeneste tyto kusy jinam nebo je pevně přišroubujte ke zdi. Pravidelná kontrola jednou za čas zabere pár minut a odhalí uvolněné šňůry, povolené šrouby nebo popraskané plastové díly. Bezpečný dětský pokoj není o jednorázovém nákupu, ale o opakovaném pohledu na místa, kam dítě dosáhne.