Špatné dávkování pracího prostředku je nejčastější příčinou toho, že prád po vyprání není čisté, nebo naopak že z pračky odchází s odporným zápachem. Většina lidí se řídí odhadem, případně plní víčko nebo odměrku „tak nějak po okraj“. Jenže každý prostředek má jinou koncentraci a každý program jiný objem vody. Když dáte málo, skvrny zůstanou a bílá zešedne. Když dáte moc, prostředek se nevypláchne, usazuje se v bubnu, v hadicích i v topném tělese a stroj začne dřív odcházet.

Základ je číst etiketu na obalu, ne se spoléhat na zvyk. Výrobce vždy uvádí doporučené množství podle tvrdosti vody, stupně znečištění a hmotnosti náplně. Tvrdá voda potřebuje dávku vyšší, měkká naopak nižší, jinak vám prášek zůstane v oblečení. U koncentrovaných gelů stačí výrazně méně než u klasických prášků, kde je plnivo. Pokud si nejste jistí, co do pračky vlastně patří, pomůže přehledný článek o tom, jak se liší prací gel, prášek, nebo kapsle a k čemu se který typ hodí. Kapsle se hodí na běžné praní, gel na tmavé a jemné prádlo, prášek na bílé a silně znečištěné věci.

Druhá věc je přeplněný buben. Když je pračka nacpaná, voda s prostředkem se nedostane ke všem vrstvám látky a výsledek je slabý, i když jste dávku dodrželi. Nechte nahoře asi dlaň volného prostoru a prádlo před praním lehce protřepejte. Také nepřidávejte aviváž přímo na prádlo ani do bubnu, ale jen do přihrádky k tomu určené. U gelů a kapslí se aviváž často ani nehodí, protože obal nebo gel už změkčující složky obsahují a další dávka mastnoty jen zanáší buben.

Poslední pravidlo se týká údržby. Jednou za měsíc pusťte pračku naprázdno na nejteplejší program s trochou octa nebo čisticího prostředku na pračky. Tím rozpustíte zbytky pracího prostředku a odstraníte bakterie, které způsobují zápach. Čistěte filtr a těsnění dvířek, kde se drží vlákna a zbytky gelu. Když budete dávkovat podle návodu, prádlo bude opravdu čisté a pračka vám vydrží o několik let déle.