Ložnice orientovaná do tmavého vnitrobloku působí na první pohled stísněně. Okna s výhledem do zdí, minimum přímého slunce a často i nízký strop vytvářejí dojem, že se vzduch v místnosti ani nehne. Přesto lze takový prostor proměnit tak, aby působil lehce a přirozeně. Nejde o to přebarvit stěny na bílo a doufat, že se to spraví. Rozhoduje především práce se světlem, odrazovými plochami a uspořádáním nábytku.

Základem je zbavit okenní parapet všeho, co brání průchodu světla. Závěsy volte v jemných, světlých tónech a zavěste je tak, aby sahaly až ke stropu a přesahovaly rám okna do stran. Tím se okno opticky zvětší a světlo se lépe rozptýlí. Do místnosti, kam se přirozené světlo dostává jen obtížně, se vyplatí přidat zrcadlo umístěné naproti oknu, které ho znásobí. Pokud řešíte, jak dostat denní světlo do spacího koutu, pomůže i světlý nábytek s lesklým povrchem a podlaha v neutrálním odstínu.

Barvy hrají v tmavé místnosti zásadní roli. Vyhněte se tmavým akcentům na velkých plochách, ať už jde o stěny, skříně nebo postel. Světlé odstíny béžové, šedé nebo jemné zelené vytvoří klidnou základnu, na které vynikne i menší množství denního světla. Textilie volte vzdušné, lehké, bez těžkých vzorů. Postel umístěte tak, aby hlava nebyla zaražená do tmavého koutu, ale pokud možno směřovala k oknu nebo k jeho odrazu v zrcadle. Vznikne tak dojem, že světlo přichází i odtud, kam ve skutečnosti nedosáhne.

Doplňkové osvětlení nesmí působit jako náhrada za denní světlo, ale jako jeho přirozené prodloužení. Teplé bílé světlo s vysokým indexem podání barev, umístěné nepřímo – například za čelem postele nebo podél stropu – rozptýlí stíny a dodá místnosti hloubku. Zrcadla, sklo a světlé kovové prvky pak světlo posouvají dál do prostoru. Výsledkem je ložnice, která i v tmavém vnitrobloku působí vzdušně, čistě a přirozeně, aniž byste museli bourat příčky.