Malý dětský pokoj často nabízí jen jednu rozumnou stěnu pro postel, a tou bývá právě ta u okna. Jenže okno s sebou nese radiátor, průvan, závěs a někdy i hluk z ulice. Pokud je prostor u okna obsazený nebo nevhodný, nezbývá než hledat jiné řešení. Nejde přitom jen o to postel někam vecpat, ale o to, aby dítě spalo bezpečně, mělo dost světla a zároveň si v pokoji mohlo hrát. V mnoha českých bytech je dětský pokoj dlouhý a úzký, takže klasické umístění postele podél delší stěny blokuje průchod a pokoj se změní v tunel. Řešením bývá postel orientovaná na kratší stěnu, tedy proti dveřím, nebo postel umístěná do rohu naproti oknu. Tím se uvolní prostor pro skříň, psací stůl i hrací koutek.

Než začnete nábytek přesouvat, projděte si zásady, které se osvědčily při řešení spánku v blízkosti okna. Pomůže vám třeba článek o tom, jak vyřešit postel pod oknem s radiátorem a závěsem, protože stejné principy platí i tehdy, když postel stojí jinde, ale okno zůstává v těsné blízkosti. Zásadní je vzdálenost od radiátoru alespoň dvacet centimetrů, aby teplo nešlo přímo na matraci a dítě se nepotilo. Pokud se postel dotýká zdi s oknem, používejte krátké závěsy nebo rolety, které nevisí nad polštářem. Průvan vzniká hlavně při mikroventilaci, kdy studený vzduch padá přímo na lůžko. Řešením je umístit postel kolmo ke stěně s oknem, ne souběžně s ní. Dítě tak vidí z postele na dveře, což psychologicky působí bezpečněji.

Když není místo u okna, nabízí se několik konkrétních variant. Patrová postel uvolní podlahovou plochu, ale pozor na výšku stropu a na to, aby horní lůžko nebylo přímo pod oknem. Vestavná postel do výklenku nebo pod šikminu je ideální do podkrovních pokojů. Rozkládací sofa s úložným prostorem poslouží přes den jako sedačka a v noci jako lůžko, ovšem kvalita spánku bývá nižší. Posuvné dveře místo klasických ušetří až půl metru, který se hodí právě pro postel. Zvažte také orientaci postele hlavou ke zdi, která není nosná, tedy k příčce. Ta bývá chladnější, proto na ni přidejte izolační desku nebo alespoň ochrannou podložku. Dobré je nechat alespoň sedmdesát centimetrů volného prostoru pro vstup na lůžko a pro úklid.

Nakonec myslete na to, že dítě poroste. Co vyhovuje předškolákovi, nemusí stačit teenagerovi. Proto volte postel s možností prodloužení nebo takovou, kterou lze později vyměnit bez bourání vestavěného nábytku. Světlo v místnosti řešte kombinací stropního a bodového osvětlení, aby se dalo číst i při zatažených závěsech. Barvy na stěnách držte světlé, tmavý nábytek v malém pokoji působí těžkopádně. Pokud to jde, nechte alespoň jednu stěnu zcela volnou pro budoucí změny. A hlavně – postel nemusí stát u okna, aby dítě mělo dost světla. Stačí, když bude mít výhled do místnosti a klid na spaní.