Zařídit dětský pokoj pro předškoláka je něco jiného než pro školáka. Zatímco pětileté dítě potřebuje hlavně prostor na hraní, kreslení a bezpečné přemisťování po zemi, sedmileté už řeší domácí úkoly, vlastní stůl a místo, kam si uklidí sešity a knížky. Rodiče často investují do výmalby s motivem zvířátek nebo oblíbeného hrdiny, a za dva roky zjistí, že všechno musí předělat. Řešení není v tom měnit celý pokoj, ale v tom, jak je postavený. Osvědčuje se vsadit na neutrální základ a vyměnitelné doplňky, které se dají kdykoli obměnit podle věku i momentálního vkusu dítěte. Stěny v klidném odstínu, kvalitní nábytek v přirozené barvě a doplňky, které nesou téma – to je kombinace, která vydrží roky.

Základem je tedy stěna a podlaha, které neurazí ani v pěti, ani v deseti letech. Bílá, světle šedá, písková nebo jemná zelená fungují jako pozadí, na kterém vynikne cokoli dalšího. Nábytek volíme spíš světlý a jednoduchý, bez výrazných barevných ploch, které by za chvíli přestaly ladit s tím, co dítě zrovna miluje. Neutrální základ a vyměnitelné doplňky se osvědčují i proto, že dítě samo může měnit polštáře, plakáty nebo povlečení, aniž by se muselo malovat. Koberec, závěsy a boxy na hračky pak stačí sladit v jedné barvě a pokoj působí hotově.

Přechod od předškoláka ke školákovi se nejvíc projeví na stole a úložném prostoru. Hrací koutek s kobercem a nízkou policí se postupně mění na pracovní místo s lampičkou, pořadačem a místem na knihy. Nemusíte kupovat nový nábytek, pokud ten stávající umí růst – výškově nastavitelná židle a stůl zvládnou několik let. Doplňky, které šly dřív na zem, se přesunou na stěnu nebo do poličky. Dítě dostane pocit, že se jeho pokoj mění spolu s ním, a vy nemusíte řešit velkou rekonstrukci každé dva roky.

Výzdoba by měla být snadno vyměnitelná, aby se dala přizpůsobit bez nátlaku a bez velkých nákladů. Místo samolepek na zdi použijte rámečky, nástěnky nebo lišty, do kterých se plakáty jen vkládají. Povlečení, povlaky na polštáře a závěsy vyměníte za pár minut. Textil a drobnosti tak nesou téma, které dítě právě řeší, a neutrální základ zůstává. Pokoj, který se mění po částech, vydrží od školky až po druhou třídu a dítě se v něm cítí jako doma, protože si ho spoluvytváří.